Jsou tuky zlem?

Máme se tuku bát?

Hitem dob ne dávno minulých, a bohužel často i přítomných, je „bát se tuku“. Tuk může za všechno - za infarkty, vysoký cholesterol, za nadváhu i obezitu, za to že naši prohráli s Kanadou…

FAKT č.1 – Bez tuku umřeš.
FAKT č.2 – Bez tuku nezhubneš ten, co máš na sobě (ok, šlo by to, ale ty následky).
FAKT č.3 – Tuku se ve stravě nelze vyhnout (leda se vyhneš jídlu).

Tuk ve stravě a v „potravinách“, aneb zdravé tuky

Proč strava a „potraviny“? Jeden chytrý člověk řekl: „Potravina, na které je tabulka se složením, není potravina. A copak je to? Je to výrobek. A je v tom všechno možný…“. Toť malé odbočení.

Velice zjednodušeně lze říct, že přirozeně se vyskytující tuky jsou pro nás vhodné. Jakmile to projde zpracováním, nedej bože fabrikou, je to o zdraví. Jasně, u obojího záleží i na množství. Přírodní tuky jsou velice dobrým energetickým zdrojem, který nám je rozhodně bližší, než ta kupa cukru, co nám je podsouvána ve formě „energie na celé dopoledne“, „energie sbalená na cesty“ atd.

Jak to mám s tuky já?

Co jedlo lidstvo dřív? Semínka, ořechy a maso, nebo housky, těstoviny a „cereálie“? Nemáme snad v těle nějaké geny a v nich zakódované informace? Zakódované fungování těla, pohyb, využívání živin, pud sebezáchovy a evidentně sebedestrukce – pomalé, ale jisté…

Proč bych si měl ukrojit chleba a namazat margarínem? Protože mi to řekli v televizi? No jo, tam je všechno pravda… Radši si dám misku zeleniny s trochou ořechů a semínek. No a hlavně doma nemám chleba ani margarín :-)

Tuky v přiměřeném množství – kolik to je?

Komu věřit? Sobě. Musíš se naučit vnímat svoje vlastní tělo a pochopit „na co nejlíp funguje“. Je to rozdílné pro někoho, kdo celý den sedí v kanclu, a pak v hospodě nebo u bedny a rozhodně jiné pro toho, kdo svůj volný čas tráví sportem, anebo má i dost aktivní práci.

Tuk ve stravě „normálního“ smrtelníka (tedy občas možná příležitostný pohyb, neříkejme tomu radši sport), by se měl pohybovat do 30 % celkového energetického příjmu za den.

Pokud jsi aktivní sportovec, nebo dokonce hodně aktivní, tak ti může tuk obstarat o dost více energie na den. Pořád mluvím o oněch přírodních zdrojích.

Zastávám v životě jednoduchá pravidla

Třeba „žij a nech žít“ neboli „nekecej ostatním do toho, co dělají, když o to nestojí“ a dál například „přežije nejsilnější“ či „v jednoduchosti je krása a síla“. Takže nechápu, proč někdo trénuje 200 leh - sedů denně…

Proto se mi líbí, jak pan Glassman, člověk který „vynalezl crossfit“, definuje ve 100 slovech jak být „superfit“:
„Eat meat and vegetables, nuts and seeds, some fruit, little starch and no sugar. Keep intake to levels that will support exercise but not body fat. Practice and train major lifts: Deadlift, clean, squat, presses, C&J, and snatch. Similarly, master the basics of gymnastics: pull-ups, dips, rope climb, push-ups, sit-ups, presses to handstand, pirouettes, flips, splits, and holds. Bike, run, swim, row, etc, hard and fast. Five or six days per week mix these elements in as many combinations and patterns as creativity will allow. Routine is the enemy. Keep workouts short and intense. Regularly learn and play new sports. „

Přeložím v méně slovech:
„Jez maso a zeleninu, ořechy a semena, trochu ovoce a komplexních cukrů. Jez jen tolik, abys měl/a dost energie a ne víc tělesného tuku. Trénuj, sportuj, hýbej se, poznávej nové věci, uč se nové sporty a dovednosti. Trénuj krátce a intenzivně.“

Pokud jsi čekal nějaké odbornosti, tak hledej na „national journal of medicine“. Já ani se svými klienty nemluvím v odborných termínech, důležité je pochopit a uchopit.

Jestli tě něco konkrétního zajímá, resp. můj názor na to, napiš mi téma na info@fitnessfilip.cz.

Martin Štěpánek
Hlavní trenér FKF