Rozhovor s klientkou Lenkou

15.12.2014

Přináší rozhovor s Lenkou Špryňarovou, která je pravidelnou klientkou FKF. Dočtete se, proč se rozhodla cvičit, kolik času jí zabere relax v podobě sportu a také vám prozradí, proč zvolila právě Fitness Klub Filip.

FKF: Co tě dostalo poprvé do „fitka“?

Lenka: Snaha nevypadat rozplizle, jako většina dam chodících po ulici. Chuť být dlouho aktivní, k čemuž je třeba držet samozřejmě kosti trochu pohromadě :-)

FKF: Co je tvým hlavní cílem nebo motorem v tréninku. Tedy proč vlastně cvičíš, když se u toho třeba i potíš a třeba to i „bolí“?

Lenka: Momentálně již „závislost“ na cvičení, na pohybu, na fitku (dle mého ta lepší závislost). Fitko se dlouhodobě a trvale stalo mým životním stylem – bez toho to prostě dle mého názoru nejde. A fitko ale zase nejde bez potu a dřiny. A hlavně neznamená jen činky :-)! Tři hodiny za týden by si každý měl pro sebe najít. Je to o prioritách o zodpovědnosti k sobě samotnému a ke svému tělu. A druhotně nebo prvotně, to nechám na každém, snaha se udržovat psychicky i fyzicky v kondici. Být prostě dlouho aktivní a udělat vše, aby se člověk neroztékal :-).

FKF: Proč FKF?

Lenka: Filozofie FKF -  zdravý, zodpovědný a „normální“ přístup trenérů, avšak s tahem na branku. Komorní a „normální“ prostředí FKF, včetně lidí, které ho navštěvují.

FKF: Co tě nejvíc na tréninku baví?

Lenka: Vše. Baví mě trénink celý. Nechci nic vypichovat, neboť pokud baví trénink, tak baví se všemi jeho součástmi. Je to v hlavě, v myšlení a v přístupu k sobě.

FKF: A teď „ring volný“, proč by měli ostatní cvičit – trénovat? Jen tvůj pohled na stav populace a důsledky životního stylu :-) 

Vlastně to zahrnují odpovědi výše, ale shrnu tedy a odpovím. Pro sebe! Je jasné, že je jednodušší a pohodlnější sednout k televizi, jist brambůrky a kynout :-). Najít si ale tři hodiny za týden pro sebe, péči o své tělo je minimum. Nikoho to zásadně neomezí, ale zásadně pomůže. I v nejvíce hektických dobách by to mělo být pravidlo a součástí životního styku. Staráme se o všechno možné, ale na tělo často zapomínáme. V neposlední řadě je to i levnější varianta, neboť nebudeme utrácet nebo budeme utrácet méně (ať teď nebo v pozdějším věku) za léky :-). Tělo je úžasný organizmus a pokud mu dáme, co potřebuje odmění se nám.